služby psychologa ve Vsetíně
Sebevědomí a sebedůvěra
Vnitřní hlas, který komentuje všechno, co uděláte, a nikdy ne příznivě. Pochvala se odrazí („to byla náhoda“), kritika se zaryje. Nízké sebevědomí není povahový rys, se kterým se musí žít — je to naučený způsob, jak o sobě přemýšlet.
Jak to poznáte
Nemusíte být nesmělí. Nízké sebevědomí umí být dobře schované za výkonem i za humorem:
- Omlouváte se za věci, které nejsou vaše vina.
- Před tím, než něco řeknete, si větu třikrát přehrajete — a pak ji neřeknete.
- Úspěch připíšete štěstí, neúspěch sobě.
- Nedokážete přijmout pochvalu, aniž byste ji rovnou zlehčili.
- Srovnáváte se s ostatními a vždycky vyjdete hůř.
- Neřeknete ne, protože by se na vás někdo mohl zlobit.
- Odkládáte věci ze strachu, že je neuděláte dost dobře.
Proč to nespraví pochvala
Protože přesvědčení o sobě není názor, který by se dal přehlasovat. Je to filtr. Kognitivně-behaviorální terapie tomu říká jádrové přesvědčení — věta typu „nejsem dost dobrý“, která vznikla někdy dávno a od té doby rozhoduje, co si o sobě všimnete a co ne.
Filtr pracuje spolehlivě: co mu odpovídá, propustí a zapamatuje si. Co mu odporuje, přepíše („to nic nebylo“, „byli na mě jen milí“). Proto se dá dostat sto pochval a nic se nezmění. Přesvědčení není založené na důkazech, tak ho důkazy samy o sobě nezmění.
Co ho mění, je opakovaná zkušenost, že věci dopadají jinak, než filtr předpovídá — a to, že si té zkušenosti opravdu všimnete. Přesně na tohle jsou obě techniky níž.
Dvě techniky, které si můžete zkusit
Deník důkazů
Vezměte si přesvědčení, které o sobě máte, a formulujte ho jako větu: „Jsem nešikovný v kontaktu s lidmi.“ Pak si dva týdny každý den zapisujte drobnosti, které té větě odporují. Ne velké úspěchy — ty se nekonají denně. Kolegyně se sama zeptala, jak se máte. Rozhovor v obchodě nebyl trapný. Někdo se zasmál vaší poznámce.
Filtr tyhle věci normálně zahodí do vteřiny. Zápis je zastaví. Po dvou týdnech máte seznam, který se hůř přepisuje než jeden vzpomínaný okamžik.
Co bych řekl kamarádovi
Až se příště přistihnete u tvrdé věty na svou adresu, zeptejte se: Kdyby tohle řekl o sobě někdo, koho mám rád, co bych mu odpověděl? Pak tu odpověď adresujte sobě — nahlas nebo písemně.
Nejde o to, si lichotit. Jde o to používat na sebe stejné měřítko jako na ostatní. Většina lidí je k sobě přísnější, než by kdy byla ke komukoli jinému, a považuje to za normální. Není.
Ani jedna technika nezmění, jak se cítíte, za víkend. Filtr se stavěl roky. Ale obě mají tu vlastnost, že se dají dělat i ve dnech, kdy jim nevěříte.
Kdy má smysl to neřešit sám
Ozvěte se, když:
- se kvůli tomu vyhýbáte věcem, které chcete — přihlásit se, zeptat se, oslovit někoho,
- to dopadá na školu, práci nebo vztahy,
- se přidává úzkost nebo dlouhodobě mizí chuť do čehokoli,
- jste v tom sami už roky a nic z toho, co jste zkusili, nevydrželo,
- se objevují myšlenky, že by bylo lepší tady nebýt.
Poslední bod neodkládejte. Nepřetržitě a zdarma je k dispozici Linka první psychické pomoci 116 123.
Jak s tím pracuji
Sezení trvá 50 minut a probíhá osobně ve Vsetíně nebo online. Na prvním setkání hledáme, odkud se ta věta o vás vzala a kde všude dnes rozhoduje — protože obvykle rozhoduje na víc místech, než se zdá.
Dál pracuji postupy kognitivně-behaviorální terapie: záznamem myšlenek, prací s vnitřním kritikem a hlavně malými experimenty — situacemi, kde se dá ověřit, jestli se stane to, co předpovídáte. Většinou se nestane.
Nepracuji se závažnými duševními onemocněními. Pokud si nejste jistí, kam vaše potíže patří, napište mi a nezávazně to probereme.
Mlčenlivost a věk
Bez vašeho písemného souhlasu se obsah sezení nedozví škola, zaměstnavatel ani nikdo další. Pracuji s klienty od 11 let; pokud vám ještě nebylo osmnáct, potřebuji souhlas zákonného zástupce.
Osobně ve Vsetíně i online. Sezení se hradí předem přes rezervaci.